Jak jsem se dostala k Jumpingu

Už si ani nepamatuji, který rok to byl. Jumping jsem objevila díky mé mamce, která na něj chodila už dávno přede mnou. Jelikož ve dvou se to lépe táhne, ukecala mě, abych to s ní zkusila. Hned po první lekci jsem byla nadšená! Chodily jsme spolu pravidelně, hlavně přes zimu. Měla jsem dokonce nabídku předcvičovat ve Žďáře na dohodu. V té době jsem chodila na vysokou školu a bohužel v druhém semestru se mi změnil rozvrh tak, že jsem nejen nemohla předcvičovat, ale vůbec jsem lekce nestíhala, takže jsem přestala na Jumping úplně chodit.

Snila jsem, že si jednou budu moci nakoupit vlastní trampolínky, předcvičovat sama a tak se k tomuto sportu vrátit. Sice to trvalo pár let, ale konečně v únoru 2019 jsem měla svou první lekci Jumpingu. Účastnily jsme se jí sice jen já s mou nynější švagrovou a tchýňkou na trampolínkách z Lidlu, ale pro mě to byl velký Den. Po skoro roce jsem se chopila další příležitosti, kdy byla na "profi" trampolínky akce a můj sen se začíná stávat skutečností. Konala se již dokonce První jumping party, která se uskutečnila shodou náhod po mých 25. narozeninách. Nyní plánuji další párty.

Naprosto zbožňuji pozorovat pokroky mých "klientek" a když nám to všem hezky jde, tak to mě dostává do euforie. Miluji tento sport a ještě víc jeho šíření dál a sdílení skvělého pocitu s ostatními.

Děkuji mé mamince, mé lektorce, mému manželovi a Vám, kteří chodíte na mé lekce. Bez Vás bych si nemohla plnit svůj sen.

Jsem vděčná...buďme vděční!